Co by si na své oslavě přála každá žena… ale málokdy si to řekne?

Když se blíží její narozeniny

Možná kulaté, možná jen tak obyčejné – „čtyřicet tři“ nebo „padesát jedna“. Ale v jejím srdci se odehrává malý příběh, který zná skoro každá z nás. Neříká si o nic velkého, možná ani o nic nepoprosí, ale uvnitř by si tolik přála být na chvíli viděná. Ne proto, že chce pozornost, ale protože celý rok pečuje o druhé. Dává lásku, čas a energii všem kolem sebe – a jen málokdy sobě. A přesto by někdy potřebovala, aby svět na chvíli zpomalil a někdo jí řekl: „Jsi důležitá. Dneska slavíš ty.“

Výzdoba, která mluví jejím jazykem

Nemusí to být nic okázalého ani drahého. Jen něco, co je opravdu její. Možná jemně růžové balónky, trocha levandule, béžová, bílá nebo zlatá – barvy, které působí jako pohlazení. Kousek výzdoby, která ji vystihuje. Protože když se prostor kolem promění, promění se i nálada uvnitř. Balónky dokážou vytvořit tu atmosféru, kdy se žena cítí výjimečně – ne proto, že by se chtěla ukazovat, ale protože konečně na chvíli dýchá jen pro sebe.

Dovolit si být oslavovaná

Kolikrát jsme už připravovaly oslavy pro děti, manžela nebo přátele. Všechno bylo perfektní, jen pro nás samotné se na to nikdy „nenašel čas“. A přitom by někdy stačilo tak málo – přijít, posadit se, a mít všechno hotové. Neřešit detaily, jen cítit, že tentokrát se svět na chvíli točí kolem tebe. Není to o dokonalosti, ale o radosti. O tom, že si dovolíš být ta, která slaví, ne ta, která všechno zařizuje.

Každá z nás si zaslouží svou oslavu

Možná jsme naučené říkat: „Já nic nepotřebuju.“ Ale pravda je, že každá z nás si zaslouží malý okamžik, kdy se cítí krásná a přijatá – i s vráskami, i s šedinami. Stačí pár balónků, malá girlanda s nápisem „Dnes slavím já“ a chuť dopřát si chvíli pro sebe. Protože když si dovolíme radost, dáváme tím svolení i ostatním ženám, aby ji cítily taky.

Jana Šťásková – Balónkářka